Žij s námi, nebo zemři sám.


Jsem naživu ve tvých očích - 10. kapitola

6. prosince 2011 v 21:42 | Christine |  Kapitolové povídky
Erikova nemoc, o které mluvil první noc, se nenávratně zhoršuje. Co to vlastně je za nemoc? Kde má svůj původ?






Od té doby, co žil Erik s námi, jsem nenašla jedinou věc, na kterou bych si stěžovala.
Byla jsem již v devátém měsíci těhotenství a blížil se mi termín porodu, když jsem si začala uvědomovat, že s Erikem není něco v pořádku. Poslední tři dny vycházel ze svého pokoje pouze tehdy, šel-li na jídlo.
Nedalo mi to a zaklepala jsem na jeho dveře. Když jsem zaslechla tiché "dále", připadala jsem si, jako bych vstupovala do nějaké kanceláře.
Vešla jsem a pohlédla jsem na něj. Ležel na posteli, pozoroval strop. Potom se natáhl pro kapesník a prudce zakašlal. Rychle kapesník schoval, ale já jsem si všimla, že na něm utkvěla krev.
"Eriku…" zašeptala jsem zmateně. "Já… zhoršuje se to, že ano?"
"Neměla byste se rozrušovat, Christine. Brzy budete mít dítě a-"
"Brzy budeme mít dítě, Eriku," řekla jsem a zamračila se. "Proč s ním nechcete mít nic společného?"
"Protože si na mě nebude pamatovat. Nebudu žít tak dlouho, aby se na mě to dítě pamatovalo a já-"
"Eriku!" Přišlo mi hloupé, neustále ho přerušovat, ale nemohla jsem ho přeci nechat říkat takové věci.
Když ke mně natáhl ruku, přistoupila jsem blíž, uchopila jsem ji a sedla jsem si na postel vedle něj.
"Neumřete," řekla jsem náhle. "Já to nedovolím."
Zvedla jsem se a odešla jsem z místnosti za Lucciannou.
"Má milá, budu od vás potřebovat pomoci," řekla jsem.
"Co se stalo, Christine? Je vám něco?" zeptala se a pohlédla na mě.
"Ne, mně ne…"
"Erikovi?" Všimla jsem si, jak prudce trhla hlavou, když si uvědomila, že by mu mohlo něco být.
Přikývla jsem.
"Co se mu proboha stalo?" zeptala se.
"On… Je už dlouho nemocný. Říká, že je to nemoc, na kterou není žádný lék. Na kterou se umírá."
"Zavolám lékaře."
"Ne!" Byla překvapená mojí reakcí a nechápavě na mě pohlédla. "Nevíte, kdo to je. A já vám to nyní musím prozradit. Erika jsem potkala v Paříži. V té době jsem věřila, že se jedná o Anděla Hudby, protože můj otec mi, když umíral, řekl že…"

***
Luccianna zůstala sedět s otevřenými ústy.
"Erik… On byl… Fantom Opery…?" zeptala se.
"Ano. Ale přesto byl i Andělem Hudby… A Erikem, který mě zoufale miloval a udělal by pro mě všechno na světě." Luccianna přikývla.
I přesto, co se o něm dozvěděla, jím byla naprosto učarována. Chápala však vážnost situace.
"Neřekl vám, o jakou nemoc se jedná?" zeptala se.
"Zeptám se ho na to."
V tu chvíli se otevřely dveře od jeho pokoje.
"Není nutné, Christine. Řeknu vám to sám."
"Slyšel jsi nás…" zašeptala jsem.
"Slyšel. Ale nevadí mi to, protože Luccianně, jak se zdá, důvěřujete. A já důvěřuji vám, má drahá."
"Takže… Co vám je, Eriku?" zeptala se Luccianna netrpělivě.
"Vzduch v podzemí nebyl nejlepší," řekl Erik. "Po několika letech strávených v tomto prostředí mému tělu nenávratně uškodilo. Nyní se začínají mé problémy plně projevovat. Prach a vlhkost pravděpodobně zavinili, že mi orgány jeden po druhém selhávají pod vlivem plísní a…" Odmlčel se a po chvíli pokračoval. "… Však víte, Christine. Jako u mrtvoly. Neříkal jsem vám snad, že jsem živá mrtvola? Rudá smrt?"
"Maska Rudé smrti…" špitla jsem zoufale.
"Ano, má drahá. Již v té době jsem věděl, že umírám. Tato nemoc nelze léčit - kdyby ano, neměli bychom mrtvé."
Po tváři mi stekla slza. On umírá. Umírá a nejde to zastavit. Nikdo to nezastaví. A nebyla jsem jediná, kdo to pochopil. I Luccianně stékaly po tvářích slzy proudem.
Živá mrtvola… Brzy už bude mít tisíc důvodů, proč by měla znovu spát v rakvi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Samantik Samantik | 30. prosince 2011 v 12:29 | Reagovat

Panebože ... ten konec je tak smutný .. ale jinak by to ani nešlo .. ale musím ti říct, že je to úžasný příběh .. opravdu vím kolik dá práce zformulovat myšlenky, aby to ostatní pochopili a tohle je prostě nádhera!! klidně by se to mohlo považovat za scénář a udělat podle toho film. Krááása

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama