Žij s námi, nebo zemři sám.


Leden 2012

Příběhy starého Daaého - Jak víly tančily

31. ledna 2012 v 15:53 | Christine |  Má tvorba
Tak je zde už druhý příběh starého Daaého. :-) Tentokrát to bude o vílách a skřítcích, kteří tančí na paloučku.
("Myslíte, že skřítkové dnes večer přijdou?" --- Christine)
Opět se v příběhu objeví Anděl Hudby, Malá Lotte (nyní už starší) a její otec. Mrzí mě, že neumím tak hezky vyprávět jako Christiny otec, ale konec konců tam žádný jeho příběh celý nebyl, takže se nedá co zkazit. :-)
A kdybyste měli nějaké nápady, o čem by mohly být další příběhy, budu moc ráda za každý návrh. :-)
Věřím, že si všimnete některých znaků, které byly stejné i v prvním příběhu (například latinský text písně Spi, můj Anděli). Když jde o ten text, měl by se objevit v každém příběhu, je to něco jako spojovací linka. Postupně plánuji text písně rozšiřovat. :-)

Příběhy starého Daaého - Malá Lotte

31. ledna 2012 v 13:42 | Christine |  Má tvorba
Příběhy starého Daaého bude soubor povídek inspirovaných Fantomem Opery a vyprávěním otce Christine.
Můj první příběh je příběh o Malé Lotte a o Andělu Hudby. Podle knihy vystupoval Anděl Hudby v mnoha otcových příbězích, takže se jistě někde objeví. :-)
Tento příběh bych chtěla věnovat své nejoblíbenější fantomačce, to jest BarbařeJane, ale také mé kamarádce Fantě Light.


DJKT

30. ledna 2012 v 20:59 | Christine |  Fotky
Ahoj,
tak jsem fotila Velké divadlo Josefa Kajetána Tyla u nás v Plzni a dávám vám sem fotky.
Jsou to ale jen dvě fotky a k tomu je to focené mobilem, nečekejte proto nic převratného. :-) Mně se to ale líbí...




Móda za oponou

30. ledna 2012 v 19:20 | Christine |  Fotky
Kdysi jsem tady psala, že se budu chystat na maškarní ples, kam půjdu za Christinu Daaé, ale bohužel jsem se nedávno dozvěděla, že maškarní pro dospělé (nebo skoro dospělé) se už vůbec nepořádají, takže to padá.
BarbaraJane se mě před chvílí ptala, jestli mám z těch maškarních fotky, a protože logicky nemám, rozhodla jsem se vám to vynahradit fotkami, kde jsem byla před pár lety s babičkou v divadle (dělala tam ve vrátnici) a zkoušela jsem si tam kostýmy.
Doufám, že se vám budou fotografie líbit, protože nejsou nic moc... No, snad vás alespoň trochu potěší. :-) Jednou jsem tam v šatech a potom v kloboucích... :-)

Bude pro mě další dopis?

30. ledna 2012 v 6:51 | Christine |  Info
Ti z vás, kteří znají Pána Prstenů, možná ví, o kom muvím, pokud si všimli někoho, komu se (alespoň v dílu Společenstvo prstenu) říká většinou hraničář a jen občas ho někdo nazve jeho jménem, které zní Aragorn.
Víte, u mě je hrozně snadné zamilovat se do filmové postavy... Ale víte, u Erika je to přeci jen jiné. Nikdy jsem nikoho nemilovala tak moc, nikdy jsem nežila, jako bych byla v jeho době, nezdálo se mi o něm každou noc, neplakala jsem kvůli němu, neroztřásla jsem se pokaždé, když někdo řekl, že neexistoval... (Vždyť mám skoro psychické záchvaty, když se Erikovi někdo směje!) A právě proto si mohu dovolit říci, že Fantoma Opery skutečně miluji.

Love Never Dies

26. ledna 2012 v 21:48 | Christine |  Info
Nechte si ty blbý vtipy, nedozvěděla jsem se o Love Never Dies až teď, vím o tom už dávno, však se to řešilo na diskuzi na Lidé.cz celé věky... :-)
... A k tomu jsem fantomačka, jak bych mohla o LND nevědět? Hm? :-) Jen mám prostě radši Fantoma Opery od A. L. Webbera tak, jak to bylo, nic bych k tomu už nepřidávala... Ale zdá se, že se milý Andrew nemohl Erika tak snadno vzdát, no ne? :-) Jinak už by nepokračoval, buď by prostě skládal něco, co nemá s Fantomem nic společného, nebo... Nebo nevím. Ale vzniklo Love Never Dies, takže to bude mít nějaký důvod. Jistě jeden znám - muzikálem Fantom Opery nic neskončilo. Vždyť... Láska nikdy neumírá.

EDIT: Nezdá se vám, že je příběh LND trochu podobný Fantomu Manhattanu?

Mladá spisovatelka

26. ledna 2012 v 7:37 | Christine |  Info
V první řadě, předtím, než začne článek jako takový (děkuji za možnost vytvoření perexu), bych chtěla moc poděkovat Fantělight a BarbařeJane za informaci o kukačce.
Samozřejmě jsem věděla to o těch vajíčkách, myslím informaci o tom, co to znamenalo v knize. Je to perfektní metafora a já jsem pekelně šlehlá, když mi to nedošlo dřív. :-)
Divím se, že jste mě neposlaly do háje a neřekly, ať také občas zkusím použít mozek... Jste na mě tak hodná, děvčata, že si to snad ani nezasloužím. Ani nevím, jak moc vám mám děkovat. Já vím, řeknete, respektivě napíšete, že přeci o nic nejde, že to byla úplně normální otázka a že napsat odpověď v několika větách vás přeci nezabije, ale stejně vám moc děkuji. :-)

BarbaroJane, pomoc!

25. ledna 2012 v 16:07 | Christine |  Info
V tomhle článku mám jednu zdánlivě nedůležitou otázku pro BarbaruJane, která ostatním příjde úplně zbytečná, ale mě to zkrátka zajímá a jsem asi jediná čtenářka knih o Fantomovi, která to nepochopila... Proto tedy budu žádat od Barbary, zasloužilé fantomačky a jistě také budoucí ředitelky Fantomologické univerzity, která jistě jednou vznikne - mám slíbeno, že budu jednou z prvních studentek! Nemáte ani zdání o tom, jak moc se na to těším! :-)
No, takže, odstoupím konečně od těchto nic neříkajících keců v perexu a začnu konečně pod čarou psát článek a svoji slavnou otázku, ne? Ale mě se nechce, do háje. Proč píšu perex, který bude jistě delší než celý článek? Hele, hele, tak dost. Končíme, vykecat se mohu za pár vteřin...

Rivia

25. ledna 2012 v 6:58 | Christine
Ahoj,
nyní vám představím opět jednu věc, která nemá s Fantomem pranic společného, ale patří to mezi mé oblíbené věci. Vím,
vím, ty, co sem chodí kvůli Erikovi, teď zklamu, přestože tento mladík má také nějaké ty jizvičky na tváři... :-D Možná je to jeden z důvodů, proč se mi líbí? Hm? Nevím, možná...
Tak, právě jsem dala do článku obrázek, takže už možná někteří znalci tuší, o kom budu mluvit. Ne, není to Andrzej Sapkowski, autor tohoto mužíka v knižní verzi, kdepak. Bude to samotný Geralt z Rivie, zaklínač.
A teď popravdě: Kdo někdy četl, viděl, nebo hrál zaklínače? Já se přiznám, že já všechno, protože knihy si půjčuji v knihovnách, v počítači mám uložený seriál a já i táta hrajeme pc hru Zaklínač, ze které je obrázek Geralta. :-)

Co je vlastně zaklínač?
Zaklínač je člověk zmutovaný elixíry. Ztrácí vzpomínky, pocity, stud... A stává se neplodným. Geralt z Rivie je však jiný. Fáze proměny byly jiné než u ostatních. Má tedy pocity, stud i vzpomínky, ztrácí pouze možnost mít děti. Nabývá na síle a rychlosti.

Má Geralt díky své odlišnosti problémy?
Samozřejmě, má velké problémy. Nikdo jiný takový není, ale posměch není jediné, co mu vadí. Jeho odlišnost vadí i jemu samotnému. Dokáže vnímat bolest ostatních, s tím, že dokáže soucítit. A přitahují ho ženy, které mu, kvůli tomu že je zaklínač, nevěří. Nevěří, že může milovat.

Jak jsem se dostala k Zaklínači?
Můj táta si koupil PC hru. Hrál ji pořád, já ale nikdy neměla ráda hry, kde jsou souboje a proto jsem Zaklínače nechtěla ani zkusit. Často jsem ale chodila k tátovi na počítač, když ráno o víkendu spal, aby jsem si zahrála The sims 2, které mi na notebooku nejdou (mám problémy s dvd mechanikou). Omylem jsem překlikla na ikonku Zaklínače a zvědavost mi nedala. Nevěděla jsem si s tím rady, bylo to hodně těžké, ale úvodní video se mi moc líbilo a odpoledne jsem požádala tátu o pomoc.
Časem jsem si, poblázněná příběhem, přečetla knihy a... Propadla jsem Zaklínači. Zdaleka však ne tolik, jako Erikovi, kterého miluji navždy a nikdy, nikdy ho nic na světě nenahradí. :-)


Tak jsem tady... :-)

22. ledna 2012 v 9:52 | Christine
Ahoj,
tak tohle by mě skutečně nikdy nenapadlo! A co vlastně? Přeci to, že má někdo rád můj blog tak, že se ptá, kdy bude další článek... Vyrazilo mi to dech, opravdu moc ti děkuji, BarbaroJane. :-)
Chcete-li si přečíst úchvatnou seminární práci o Opeře a i o Erikovi, zamiřte na její blog www.barbarajane.blog.cz , kam tuto práci přidala. Je to vážně moc krásný blog, ten Barbary. :-) Jsou tam úžasné články napsané stylem, nad kterým se člověk rozplývá... Nebo ne, stylem, nad kterým se rozplývá Christine, jakožto autorka tohoto blogu. :-D
Takže, Barbaro, čteš to? Christine se rozplývá! :-)

Ale už bych měla skončit s blogem Barbary a měla bych se také zajímat o své vlastní stránky, že? :-) Co by se tady mohlo objevit v nejbližší době? No, tak asi nějaké články. :-D Ne, to už vážně stačí. :-( Určitě... sem možná přidám nějakou soutěž. Jo, to mi připomíná, že nikdo neodpověděl na otázky k příběhu Jsem naživu ve tvých očích, což mě moc mrzí.

Christine