Žij s námi, nebo zemři sám.


Erik trochu jinak... (viz. Můj Erik)

1. ledna 2012 v 15:52 | Christine |  Info
Ahoj,
možná si vzpomínáte na článek Můj Erik. Psala jsem, že je to můj popis postavy do "rodinky", kterou hraji na dětském internetovém serveru Alík.cz. A tak jsem hrála s osůbkou, která si říká _-Samantik-_ ...
Vymyslely jsme smutný, ale zároveň šťastný příběh o Erikovi a dívce, která byla úplně jiná než ostatní. Nepovažovala ho totiž za ďábla, ale za mladého muže, který prožil hrozné věci...


Erik... sedmnáctiletý chlapec, který v devíti letech přišel o celou rodinu díky tragickému požáru, většinou mezi lidi nechodí. Dnes se však jel projet na koni (který mu jako jediný zůstal po matce) do parku za slunečného dne. Pozoroval vodu v kašně a pomalu se dostával hlouběji do svých myšlenek...


Dívka jménem Christie si chtěla koně pohladit... A s Erikem se dala do řeči. Neměl zdání jak, ale měl pocit, že této dívce může plně důvěřovat. Postupně se seznamovali více a více, až si byli navzájem více než přáteli - nepřiznali si to však.
Dívka se poté svěřuje Erikovi o tom, že ji otec chce provdat za jakéhosi Wiliema, kterého Christie ani nezná. Důvodem jsou samozřejmě plné kapsy.
Christie zůstane přes noc u Erika, který nic nenamítá a její rozhodnutí plně respektuje. Wiliem a Christiin otec se však rozhodnou ztracenou Christie najít - ochotně jim pomůžou lidé z města, pro které není Erik ničím jiným, než přízrakem - a ztělesněním samotného Ďábla. Erik je zraněn a přichází o svoji dívku.
S hlubokým zraněním na rameni se vydává svoji lásku najít. Podaří se mu to a společně utíkají do domu jeho dávné kamarádky Christiny Daaé, která se ani ne před rokem odstěhovala ze svého domu, který je plně zařízen a nikdo v něm nebydlí. Erik a Christie si konečně přiznají svoji lásku a pomilují se.
Jejich štěstí však netrvá dlouho. Když oba spí, je Christie znovu unesena žárlivým snoubencem a rozzuřeným otcem. Erik stále nepovoluje ve snaze Christie najít, jeho kůň César však odmítá spolupracovat. Nervózní a rozzuřený Erik ho proto bolestivě kopne do slabin. Snad až příliš... César sice začne spolupracovat, krvácí však a rychle mu dochází síly. Ve chvíli, kdy je Erik jen několik metrů od kočáru s Christie, kůň svým zraněním podlehne - a zhroutí se pod Erikem mrtev k zemi.
Zoufalý Erik nachází Christie v kočáře.
Co bude dál? Vrátí se za Césarem, aby mu, jako jedinému příteli, zavřel po smrti oči, aby ho pohladil po chladné hlavě? To zatím ani já sama nevím. Dál jsme se totiž zatím ve hře nedostaly...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mandy Mandy | E-mail | Web | 1. ledna 2012 v 16:02 | Reagovat

chudák Erik :/ :-D Jinak: nádherný blog, POTO mám moc ráda :-)

2 Mariana De Ragdoll Mariana De Ragdoll | Web | 1. ledna 2012 v 16:10 | Reagovat

Krásně napsaný :-) Jinak, moc hezký blog po grafické i osobní stránce, Veru :-)

3 Devilish_Angel<3 Devilish_Angel<3 | Web | 1. ledna 2012 v 16:24 | Reagovat

páni tak to je skvěle napsaný=) strašně poveený a dobrá grafika pod tím

4 Žirafa Peťule :D Žirafa Peťule :D | 1. ledna 2012 v 19:23 | Reagovat

takk :D a nesměj se mé nové přezdívce. :-) Musím souhlasit s ostatními, žet o bylo krásně napsané a mě se to líbílo. Ten obrázek se ti moc povedl. ;) :-)  :-)

5 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 2. ledna 2012 v 10:33 | Reagovat

Myslím, že každý z nás fantomáků má "svého Erika". Je spousta knížek a filmů i muzikálových představitelů, každý nám prezentuje postavu fantoma jako někoho úplně jiného a my si vybíráme, který Erik se nám zamlouvá nejvíc, ze všech zpracování, co známe, vybíráme vlastnosti a skládáme z nich postavu, která existuje jen pro nás. Snad proto je nás tolik, kdo se o Erikův příběh zajímáme, vidíme v něm totiž toho, koho v něm vidět chceme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama